Voda v krajině Pozořic

Metody a lidé

Tři školy jedné myšlenky: voda má zůstat tam, kde spadla. Co dělají v lese, co v celém povodí a co z toho plyne pro Pozořice. Ověřeno 27. 10. 2026.

Všechny tři přístupy níže vznikly mimo univerzity: u bagru v lese, na stavbě hrází a v spolku na Broumovsku. Mají společné východisko: krajina odvodněná lesními linkami, drenážemi a narovnanými potoky neudrží déšť, voda odteče během hodin a v létě chybí. Liší se měřítkem. Vaľo a Kubín pracují s jednou lesní cestou, Malík s celým povodím, Kravčík s programem pro stovky obcí.

Štefan Vaľo: jáma–hráz–jáma

Štefan Vaľo (1949) z Košic pracoval od roku 1971 ve stavební firmě na středisku zemních prací. Postavil přes 100 km lesních cest a desítky kilometrů protipovodňových hrází, posledních 17 let se živil těžbou kulatiny. Jak sám říká, při všech těchto činnostech půdu odvodňoval a vysoušel. 19. listopadu 2009 si u téměř prázdné řeky Uh dal slib, že se příčinám sucha a povodní začne věnovat cíleně.

Jeho závěr: vodu z hor neodvádí klimatická změna, ale zhutněná půda na přibližovacích linkách a ve stopách po těžebních strojích a umělé svahy, které přeruší půdní kapiláry. Řešení je hrubé a levné: rypadlem přerušit zhutněné linky příčně ke svahu, shora dolů, aby voda zůstala v jamách a vsakovala se. Mezi jamami zůstává kus původní linky jako hrázka, odtud jáma–hráz–jáma. Na mírnějších svazích stačí mělčí rýhy, na nejmírnějších jen „vpich“ hranou lžíce, který zhutněnou vrstvu rozruší.

3D model · tažením otáčejte · kolečkem nebo dvěma prsty přibližujte · šipky fungují i na klávesnici.

Dvě řady jam, cesta mezi nimi. Horní řada nad zářezem zachycuje povrchovou i podpovrchovou vodu přicházející ze svahu. Dolní řada pod cestou přijímá vodu svedenou z cesty. V jamách se voda zadrží a vsakuje do hlubších vrstev. Toto schéma zachovává cestu; rozkopání nepotřebné přibližovací linky metodou jáma–hráz–jáma je jiná varianta.

Tyrkysové částice a přerušované čáry ukazují vodu uvnitř půdy, jako při průhledu zemí. Světlé body na stěně zářezu označují vývěry. Modře je povrchový odtok. Názorné schéma, nikoli hydrologický výpočet; hloubky a rychlosti jsou zjednodušené.

Pro Pozořice: severní svah nad Jezery má po kůrovcové těžbě přibližovací linky, které fungují jako drenáž. Pilot 1 km linek, cca 300 jam, je popsán v sekci Co udělat. Bez dohody se správcem lesa se nic nekreslí ani nekope.

Miroslav Kubín: metoda v českém lese

Miroslav Kubín je specialista Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na zadržování vody v krajině, dříve ze Správy CHKO Beskydy. Vaľovu metodu přenesl do Česka: od roku 2020 s Lesy ČR pod Velkým Javorníkem a na Jablunkovsku, později Zubří a v září 2025 Zašová. Projekt je placen z Národního plánu obnovy. Nejdřív tým mapuje „defekty krajiny“, tedy poškozenou půdu, která vodu odvádí, a teprve pak kope.

Další české realizace (Jizerské hory, Mosty u Jablunkova, Městské lesy Rožnov) jsou s čísly a zdroji v přehledu Jak to dělají jinde.

Jiří Malík: Model Živá krajina

Jiří Malík založil v roce 2005 spolek Živá voda na Broumovsku a dodnes mu předsedá; metodiku dnes šíří spolek Living Landscape CZ (zivakrajina.info) a licencované regionální „Živé krajiny“ (Plzeňský kraj, Vysočina, Podbeskydí, Želivka, Český sever). Začalo to studií Model Zdoňov, následovaly Křinice a Heřmánkovice, dohromady asi 60 km² CHKO Broumovsko. Spolek k říjnu 2026 udává 421,79 km² území zpracovaných podle modelu. Projekt byl v šestici finalistů Stockholm Water Prize 2019 a vyhrál kategorii Nápad v E.ON Energy Globe.

Jak model funguje: pracuje se s celým povodím toku 4. řádu, zhruba 10 km² a více, v pěti krocích.

  1. Mapování a analýza: veřejnost s mobilem a GPS (přesnost do 2 m), drony, staré mapy, ÚSES a územní plán.
  2. Studie proveditelnosti: grafická část v QGIS a text; opatření se navrhují po stovkách až tisících na jeden katastr.
  3. Projednání s vlastníky, zastupitelstvem, úřady a veřejností.
  4. Projektová dokumentace a povolení: studie je podklad pro projekty, povolení, změny ÚP a pozemkové úpravy; sama je nezávazná.
  5. Realizace a financování z grantů a státních dotací; část opatření jde udělat hned po dohodě s vlastníkem.

Typická opatření: tůně a malé nádrže, návrat potoků do původních koryt a širší nivy, přerušení melioračních trubek kaskádou minipoldrů, svejly a vsakovací pásy po vrstevnici na polích, obnovní žebra a terénní vlny v lesích a také jáma–hráz–jáma na pospádových linkách. Studii spolek zpracovává převážně na žádost obcí a účastní se jednání s vlastníky i hledání dotací; cena je dle dohody, studie Křinice byla obci předána zdarma (2021). Názvy Model Živá krajina® a Živá krajina® jsou chráněné ochranné známky.

Pro Pozořice: Roketnice od pramene pod Velkou Babou po ústí do Říčky je povodí přesně toho měřítka, pro které je model stavěný. Dává smysl zadat studii společně za Mikroregion Roketnice (Pozořice, Sivice, Kovalovice, Viničné Šumice a další obce povodí), ne po katastrech. Mapování by zvládli skauti a dobrovolníci; totéž mapování sbírá i AOPK v HydroMAPu.

Michal Kravčík: program pro obce

Košický hydrolog Michal Kravčík a spolek Ľudia a voda prosadili v letech 2011–2012 slovenský Program revitalizácie krajiny: 488 obcí postavilo drobné hrázky, přehrážky a vsakovací pásy s kapacitou kolem 10 mil. m³ a program dal práci 7 700 lidem. Je to důkaz, že se vodozádržná opatření dají dělat plošně a rychle, když stát platí obcím přímo. V Česku tuto roli dnes částečně hraje Program péče o krajinu AOPK a krajský titul Jihomoravského kraje, viz Kdo to zaplatí.

Co z toho plyne pro Pozořice

Les: Vaľo a Kubín

Jedna nepoužívaná linka, bagr, dohled AOPK a měření MENDELU. Nejrychlejší a nejlevnější první krok, pokud souhlasí správce lesa.

Povodí: Malík

Studie Živá krajina pro celou Roketnici dá obcím mapu stovek drobných opatření včetně Jezer a melioračních výpustí. Žádá obec nebo mikroregion.

Pole: pozemkové úpravy

Poldry a příkopy z ÚP 2009 postaví stát v komplexních pozemkových úpravách; krajský titul 2 zaplatí projekt. Trvá roky, proto začít teď.

Na koho se obrátitPříklady s číslyStaré mapy a reliéf

Zdroje této stránky