Poustka
v čase

Poustka na časové ose

Zvolte levý podklad a na časové ose posuňte rok vpravo. Tažením svislé čáry přes terasy odkryjete jedno nebo druhé období. Oba výřezy mají stejných 450 × 300 metrů.

19532024

Vlevo · 1953　/　Vpravo · 2024

Šířka každého obrazu odpovídá 450 m v souřadnicové síti S-JTSK. Mapové značky roku 1826 popisují pozemky. Ortofota zachycují povrch v den přeletu. Roční období, světlo a rozlišení ovlivňují vzhled korun. Datum náletu pro ortofoto 2024 je potvrzené i u dvou jednotlivých snímků listu BRNO30. Metadata ČÚZK · Měřický snímek 2024.

Letecká mapa Poustky na Mapy.com · Poustka na Google Maps · Google Earth. Pro tyto prohlížeče nebylo ověřeno místní datum novější než květen 2026.

Atlas celých Pozořic · Obecní GIS a parcely · Přístup od západního úpatí

Od poustevny k pastevnímu sadu

Nejstarší dohledanou mapou je první vojenské mapování. Údaje o starší podobě místa pocházejí ze zpětného zápisu kronikáře a z historickogeografické rekonstrukce. [1]

Před 1722

Kronika připomíná dřívější zalesnění. Na mělkých svazích připouští historický geograf Jan Trávníček starší pastevní využití se zarůstáním během přestávek. Pro pravěk ani středověk zatím neznáme místní doklad druhového složení.

1722–1797

Vzniká poustevna, kronika zmiňuje sázení stromů a révy. Na mapě datované ve studii k roku 1763 je zalesněný svah a otevřená plošina se stavbou a křížem. Poustevna byla roku 1797 zrušena. Mapa z roku 1763 je na obr. 3.

1826 a 1839

Císařský otisk zachycuje louku s ovocnými stromy obklopenou panskými pozemky. Mapa okolí Brna z roku 1839 dokládá také vinohrad na jižním svahu. Členění odpovídá rozdílnému využití jednotlivých částí kopce.

1888

Kronikář pro tento rok uvádí vykácení stromů a přeměnu na pole. Přesnou hranici tehdejší orby neznáme.

Po roce 1923

Po parcelaci velkostatku získala kopec fara. Přibylo téměř 200 roubovaných třešní, dále ořešáky a višně. Dochované staré ovocné stromy jsou proto důležitou stopou pro terénní inventuru.

1953

Na zatravněném kopci se páslo. Na snímku lze sledovat čtyři prstence zemědělských teras se stromy. Pro návrh obnovy je cenná jejich poloha, zvlášť na přechodu mezi plošinou terasy a mezí. Porovnat mapy

Konec 20. století

Po ústupu hospodaření zarůstaly mezery mezi stromy. Vedle šípku, brslenu a svídy se rozšířil akát. Z dřívějších pokusů o arboretum zde byla zaznamenána i borovice černá. Mezi křovinami zůstaly ostrůvky suchých teplomilných trávníků. [1] [2]

2000–2013

Roku 2000 byla Poustka registrována jako významný krajinný prvek. Od roku 2008 se kosilo úpatí a části spodních teras. Místní ochránci přírody odklidili skládku a probírali křoviny. Roku 2010 se otevřela naučná stezka. [2–3]

2018–2019

Farnost se skauty zahájila po konzultaci s odborníky odstraňování vybraného náletu. Zpravodaj jmenuje zpracovatele plánu péče Ing. Petra Trundu. Od roku 2019 je doložena pastva ovcí a koz kvůli trávě a výmladkům. [4–5]

2022

Další prořez proběhl 5. března. Podle farní zprávy přes třicet dobrovolníků po konzultaci s krajinnými architekty odstranilo část suchých a náletových dřevin s cílem obnovit travnaté terasy a meze. Zpravodaj 2/2022. Skauti zaznamenali úhyn všech čtyř vzrostlých oskeruší přesazených v dubnu 2018. Stromy podle jejich zprávy postupně uschly i přes zálivku. Dne 2. listopadu 2022 vysadili náhradní oskeruši. Její další osud je otevřená otázka. [6]

Květen a červen 2024

Na konci května pozorovali na Poustce mezi kravami volavku rusohlavou. Zpravodaj přináší potvrzení ornitologů a fotografie. Pro historii pastviny je to také doklad přítomnosti skotu. V červnu následoval letecký nálet ČÚZK. Zpravodaj 2/2024.

26. května 2026

Archiv eviduje dva záběry pokrývající vrchol. Umožňují porovnat vzhled svahu s rokem 2024. Rozsah výřezu dřevin zatím nebyl změřen. Snímek 02357 · Snímek 02358.

Co ukazují snímky a co víme z místa

Podklad pro plánování. Odůvodnění územního plánu uvádí pro Poustku 4 ha a popisuje mozaiku sadů, porostů na mezích a luk. Jde o výměru krajinného prvku. Skutečná plocha výběhů může být jiná. [7]

Čtení ortofot. V roce 1953 byly světlé travnaté pásy široké a souvislé. V roce 2012 koruny ve středu kopce z velké části splývají. Mezi snímky 2016 a 2018 se zřetelně otevřel pás na jižní straně. Na ortofotu z června 2024 jsou stále patrné koruny ve středu i po obvodu a otevřenější jižní část. Z pouhé barvy ploch nelze určit rozsah kácení, druh stromů ani sílu pastvy. Mapové srovnání

Místní pozorování z roku 2026. Podle místního sdělení byl kopec výrazně prokácen a je pronajat jako pastvina. Historické zprávy potvrzují účel pastvy v roce 2019 a přítomnost skotu na konci května 2024. Současnou nájemní smlouvu, intenzitu pastvy, rozsah zásahu ani aktuální botanický soupis se nepodařilo ověřit. [5]

Kdo navrhoval péči o Poustku?

Plán péče o VKP Poustka zpracoval Ing. Petr Trunda v roce 2010. Podle zprávy z roku 2019 se o tento plán a odborné posudky opírala farnost při obnově lokality od roku 2018. Pro rok 2019 byl po terénních pochůzkách stanoven rámcový plán prací. Zpráva k prořezu 5. března 2022 zmiňuje konzultaci s krajinnými architekty, jejich jména ale neuvádí. Účast Ing. Trundy na této konkrétní konzultaci zůstává neověřená. Pozořický zpravodaj 2/2019 · Zpráva o brigádě 2022.

• Revitalizační záměr. Roku 2010 popsal Aleš Tinka přípravu plánu na záchranu Poustky místní organizací ČSOP a sdružením Větřák. Z veřejné zprávy nelze určit, zda šlo o stejný dokument jako Trundův plán. ČSOP, říjen 2010.
• Výzkum přímo na kopci. Jan Trávníček věnoval Poustce rigorózní práci z roku 2011. Spolu se Želmírou Mickovou a Markétou Flekalovou publikoval práci o návrhu péče, která vychází z inventarizace, historických podkladů a názorů místních obyvatel. Rigorózní práce · Metody plánování opatření regenerace krajiny.
• Mapy. V historické studii lze otevřít srovnání let 1763, 1826, 1839 a 1953 (obr. 3, tištěná strana 146). Územní plán dokládá vymezení a charakter lokality. Pro ověření konkrétního prořezu by byl potřeba výkres zásahů s vyznačenými plochami. Historické mapy · Odůvodnění územního plánu.

Co získat z archivu. Úplné znění Trundova plánu, jeho případné mapové přílohy a pozdější revize se ve veřejných zdrojích nepodařilo ověřit. Prvním adresátem žádosti je pozořická farnost, která podle místního zpravodaje organizovala péči. Vedle plánu má smysl požádat o podklad ke konzultaci z března 2022 včetně jmen účastníků a o mapu vyznačených zásahů, pokud vznikla.

Stromy na terasy, slunce pro suché louky

Vrchol leží přibližně 332 m n. m., asi 35 m nad okolím. Na slepenci jsou mělké kamenité půdy, svah rychle odvádí srážky a vítr jej vysušuje. Proto navrhujeme obnovit pastevní sad po jednotlivých terasách. Přesná místa určí hloubka půdy, zachované stromy a botanická hodnota trávníku. [1]

Staré stromy

Nejdříve zaznamenat a chránit dospělé třešně, višně a ořešáky včetně kořenového prostoru. U vhodných jedinců zdokumentovat plody a zvážit odběr roubů. Mladému přirozenému zmlazení umožnit odrůst mimo dosah stáda.

Hlubší terasy

Na zkoušku vysadit několik mladých vysokokmenů třešní a višní na vzrůstných podnožích. Ořešák patří na hlubší, prostornější místo. Každý strom předem spojit s konkrétním plánem ochrany, zálivky a kontroly po prvních třech létech.

Výslunné svahy

Na zachovalém suchém trávníku ponechat světlo. Na místě s holou půdou rozlišit skalní výchoz od rozšiřující se erozní rýhy. Vyšlapaný pás dočasně vyjmout z pastvy a sledovat, zda se obnoví okolní drn.

Meze a křoviny

Ponechat skupiny místních šípků a svíd, zejména kde kryjí mez a navazují na staré stromy. Zmapovat akát a sledovat výmladky po zásahu. Plošnou probírku rozdělit do etap podle reakce vegetace.

Pastva za sucha

Střídat díly, část porostu ponechávat vykvést a vracet stádo až po obnově drnu. Napájení a stín rozmístit tak, aby se provoz nesoustředil na jedné hraně terasy. Počet zvířat stanovit až podle výměry a skutečného obrůstání. [8]

Co je třeba zjistit

1. Kde přesně platí plán péče? Získat od vlastníka či městyse úplný plán, registrační dokument VKP, hranici v mapě a aktuální rozsah pastvy. Porovnat plánované a provedené zásahy po jednotlivých terasách.
2. Co a kdy bylo vykáceno? Porovnat nálety z června 2024 a května 2026, doplnit datované pozemní fotografie, záznamy správce a mapu pařezů. Oddělit odstranění náletu, odumřelých dřevin a živých ovocných stromů. Teprve pak vyčíslit změnu korunové plochy.
3. Co přežilo? Na jaře a v létě projít všechny terasy. Zaznamenat souřadnice, druh, stav, poškození a fotografii každého starého ovocného stromu i oskeruše z roku 2022. Botanik vyznačí plochy cenného trávníku před návrhem výsadeb.
4. Kde mizí voda a půda? Porovnat hloubku půdy na terasách a hranách, po dešti projít odtokové dráhy. Na stejných místech pořídit snímky na jaře, na konci léta a po výrazném dešti.
5. Kolik pastvy svah unese? S hospodářem zapisovat druh a počet zvířat, termíny, velikost dílů, umístění napajedel a dobu obnovení porostu. Srovnat krátkodobě oplocenou plošku s okolím.
6. Kam sahá nejstarší historie? Prověřit originál Pamětní knihy Josefa Šikla, pozemkové knihy a písemnosti velkostatku. Hledat doklady o vinohradních tratích, době založení teras a hospodaření před vznikem poustevny. U pamětnických fotografií zapsat datum, směr pohledu a původ.

Prameny a mapová data

1. Jan Trávníček · Poustka na panství Pozořice jako místo lichtenštejnské paměti (2013). Zejména tištěné strany 145–148, obr. 3 s mapami 1763, 1826, 1839 a 1953 a obr. 4 s historickou fotografií.
2. Jan Moravec · Za přírodními zajímavostmi Pozořic. Dobový terénní popis vegetace a fotografie.
3. ČSOP · Poustka láká k zamyšlení (2010). Záměr obnovy a zpřístupnění.
4. Pozořický zpravodaj 2/2018. Brigády, plán péče a výsadba oskeruší.
5. Pozořický zpravodaj 2/2019. Zpráva o pastvě ovcí a koz.
6. Kovalovický zpravodaj 3/2022. Pozořičtí skauti o výsledku první výsadby a novém stromu.
7. Odůvodnění územního plánu Pozořice. Přehled významných krajinných prvků a údaj o výměře.
8. AOPK ČR · Standardy péče o přírodu a krajinu. Pastva a funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině.

Mapové zdroje: císařské otisky stabilního katastru © ČÚZK, mapová služba Jihomoravského kraje. Historická ortofotomapa © CENIA a GEODIS BRNO, podkladové snímky © Ministerstvo obrany ČR. Ortofoto a archivní ortofoto © ČÚZK. Archivní vrstvy jsou označeny ročníkem služby. Výřezy mají jednotné hranice, historické kresby mohou být polohově posunuté.